Janova hora

Fleret

1:NG#ma Janovej hD#moře stC#mojí divná vG#měž,
do kraja z ní lD#metí nekdy prG#mavda, nD#ekdy lG#mež,
sú to pravdy D#ma lži všG#melijakD#mé,
čBmerné, bílé, bFma aj bBmarevnFmé,
hG#mora, ta ich všD#mecky snese, G#male lD#idi nG#me.
R:G#mÓ, Janova hD#moro, C#muž dlúho nás G#mochraňuješ,
ó, Janova hD#moro,F# mnohC#ý na tobě stG#mál,
ó, Janova hD#moro, všC#mak ty cosi pG#mamatuješ,
ó, Janova hD#moro, F#a jsi pC#evná dG#mál.
2:Na Janovej hoře stojí divný slúp
a nesú sa z něho zmjaty, sednú v každý kút,
sú to zmjaty také všelijaké,
černobílé, ba aj barevné,
hora, ta ich lehko snese, ale lidi ne.
*:KG#mopčisko sa nD#mehne G#mani o kúščD#mek,
hBmora někdy Fmuhne, tBmak jako človFměk,
mCmět kus kopca v sGmobě, tCmož to bych vám přGmál,
kDmus Janovej hBmory, tDmož to bych vám Bmpřál!
4:Na Janovu horu fúká ze všech stran,
kerý větr nese pravdu, to si přeber sám,
stačí, když si lápneš do sednice,
enom chvílu krútíš knoflíkem,
hora, ta to všecko snese, ale lidi ne.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:40.489+00:00
Výsledky hledání: